Irish adventures

Nikdy jsem nijak zvlášť netoužila a ani nepřemýšlela nad tím, že bych chtěla vidět Irsko. Vlastně jsem o téhle zemičce věděla absolutní kulové. A teď jsem šťastná za to, že můj přítel přišel s nápadem udělat si menší výlet.

Byla jsem ze začátku trošku nervózní. Odjet na místo kde jsme nikdy nebyli, nikoho tam neznali a pořádně ani nevěděli co tam všechno chceme vidět a jak se tam dostaneme. Nejspíš nás ale přepadla spontánní nálada, a my si zabalili malé batůžky, koupili letenky a na konci srpna se brzy ráno vydali z našeho (ještě v té době) karavanu a vydali se na cestu.

Hned po příletu, jsme si našli z letiště autobus a vydali se do druhého největšího města v Irsku - Corku. Na neštěstí pro nás jsme z celého našeho pobytu měli domluvené ubytování jen na jednu noc. "Ale co, bude to dobrodružství, koupíme si láhev rumu a budeme se celou noc jen tak toulat po městě a zkoumat Irský noční život." Dopadlo to tak, že jsme do brzkého večera měli oběhlé celé město a potom až do půlnoci seděli u řeky oba dva promrzlí, že už nám ani ten rum nechutnal a přemýšleli nad tím jestli si tam máme rozdělat oheň nebo se někam vloupat. Po půlnoci jsme se vydali na průzkum nočního centra. Upřímně jsme moc nedoufali, že tam narazíme na nějaký normální podnik který bude mít otevřeno. A taky byla středa. Po nějakém čase zoufalého hledání jsme objevili nonstop fast food. Malé světýlko naděje! Šťastní jsme vběhli dovnitř dali si kávu a odšourali se do nejvzdálenějšího boxu. A v tu chvíli to všechno začalo! Do prostor rychlého občerstvení se nahrnulo asi třicet mladých lidi ve společenském oblečení a absolutně zlitých pod obraz (nejspíš nějaký maturitní ples). Z malé naděje na klidnou noc se rázem stal neuvěřitelný chaos prokládaným falešným zpěvem Irských studentíků. Bylo na čase se přesunout na jiné stanoviště. Po několikaminutovém hledání se na nás po druhé usmálo štěstí! Objevili jsme malou internetovou kavárnu, která taktéž měla otevřeno pořád. A okamžitě na nás dýchla její klidná atmosféra. U počítačů sedělo pár nadšených hráčů, jinak byla kavárna téměř prázdná. A neuvěřitelně tichá. Bylo to přesně místo, které jsme si přáli najít. Usadili jsme se do boxu, dali si čaj a já během dvaceti minut upadla do sladkého spánku, zahrabaná v jejich gaučíku. Vydrželi jsme tam sedět až do rána a při odchodu nás obsluha kavárny chválila, že jsme byli skvělí zákazníci, popřála nám šťastnou cestu a my se vydali na autobusové nádraží, odkud jsme měli vyrazit do dalšího města.

Dorazili jsme do Galway a po zkušenosti z minulé noci jsme byli šťastní, že máme dopředu objednané ubytování. V příjemném pokojíku kousek od pláže jsme si odložili věci, dali se po náročné noci a několika hodinách v autobuse do kupy a vypravili se objevovat krásy tohoto města. Prošli jsme centrum, dali si dobré jídlo a sedli na další autobus na pláž Galway bay. I přes nepřízeň počasí, kdy celý den pršelo a bylo asi deset stupňů se místní lidé vesele koupali v moři - od dětí po důchodce! Ještě chvíli jsme nasávali mořský vzduch a poslouchali šplouchaní moře a s krásným pocitem se vraceli zpět na pokoj, kde jsme příjemně unavení upadli do hlubokého spánku a těšili se na poslední den a s ním i poslední výpravu.

Po několika hodinách v autobuse jsme konečně vystoupili a unaveně se rozhlíželi kolem. Konečně jsme dorazili na místo! Nádherné útesy Cllifs of Moher. Tentokrát nám počasí přálo a poslední letní slunce nás krásně hřálo do tváří. Nedokážu slovy popsat jaké pocity jsem ten den v sobě měla. Jen nádherná zeleň, skály a rozbouřené moře. Prošli jsme si celý komplex a potom už si jen lehli na jeden z útesů, nasávali energii ze slunce a poslouchali zvuky přírody. Věděli jsme, že naše dobrodružství se blíží ke konci.

Po nádherném zážitku na útesech už nás jen čekalo několik autobusů a letadel směrem domů. Oba dva víme, že na tenhle zážitek nikdy nezapomeneme a právě tahle první zkušenost v nás vyvolala touhu po něčem větším. Kdo ví kam nás cesty zavedou dál!

#Ireland #adventures #traveling